Robert Hooke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert Hooke
Současný portrét Roberta Hookea
Současný portrét Roberta Hookea
Narození18.jul. / 28. července 1635greg.
Freshwater
Úmrtí3.jul. / 14. března 1703greg. (ve věku 67 let)
Londýn
Místo pohřbeníSt Helen's Bishopsgate
Alma materChrist Church
Wadham College
Westminsterská škola
Oxfordská univerzita
Povoláníarchitekt, astronom, fyzik, autor deníků, vysokoškolský učitel, filozof, vynálezce, biolog a přírodovědec
ZaměstnavateléKrálovská společnost (1677–1683)
Gresham College
Corporation of London
Oceněníspolečník Královské společnosti (1663)
Nábož. vyznáníanglikánství
RodičeJohn Hooke a Cecily Gyle[1]
Funkceprofesor (od 1665)
PodpisRobert Hooke – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd. Známý je jeho fyzikální Hookův zákonpřímé úměrnosti velikosti deformace a napětí v deformovaném tělese. Také je nazýván objevitelem buněk.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1665 publikoval knihu Micrographia, která obsahovala mnoho mikroskopických i makroskopických pozorování. Je mu přisuzováno zavedení biologického pojmu buňka. Pro svá pozorování používal jednoduchý mikroskop, který následně zdokonalil Antoni van Leeuwenhoek, který bývá považován za zakladatele mikrobiologie.

Byl vynálezcem anemometru, teploměru, univerzálního kloubu, vodováhy, hodinového nepokoje, irisové clony, zaměřovacího kříže u dalekohledů, kromě toho se zajímal o astronomii, zkonstruoval zrcadlový dalekohled, helioskop určený k pozorování Slunce, objevil červenou skvrnu na Jupiteru a z jejího pozorování usoudil, že se otáčí. I když přispěl k formulaci Newtonova gravitačního zákona, tak jeho vztah s Newtonem byl odměřený. Některá Hookeova prvenství jsou někdy připisována Newtonovi nebo jsou po Newtonovi pojmenována. Vzhledem k tomu, že se přátelil s Christopherem Wrenem, tak se věnoval i architektuře. Po velkém požáru Londýna v roce 1666 vypracoval velké množství plánů na obnovení města.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]