Regenerace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Regenerace označuje nejen proces opravy poškozených tkání, ale i nahrazení ztracených tkání, orgánů nebo končetin. U rostlin zprostředkovávají obnovu meristémy (dělivá pletiva), u živočichů buňky, které mají dělivou schopnost.

Druhy regenerace[editovat | editovat zdroj]

Je možné rozlišovat fyziologickou a reparativní regeneraci. První termín označuje běžnou obnovu tkání jejich dělením, druhý znamená nahrazení ztracených částí těla.[1]

Fyziologická regenerace[editovat | editovat zdroj]

O regeneraci mluvíme za prvé všeobecně ve smyslu procesu obnovy těl organismů. Regenerace probíhá v našem těle v uzavřeném kruhu až do vypotřebování veškerých stavebních materiálů nebo do smrti. Jedná se o nahrazování odumřelých nebo opotřebovaných tkání novými.

Rychlost regenerace přímo závisí na zdraví jedince, dostupnosti potravy a nápojů, fyzické a psychické zdatnosti a možnosti odpočinku. Regenerace organismu po zranění nebo nemoci je rychlejší, pokud tělo dostává zvýšený počet vitamínů a živin pro obnovu všech tělesných funkcí. Je obvyklá zvýšená únava, malátnost a někdy i chudokrevnost či špatná regulace tělesné teploty.

Reparativní regenerace[editovat | editovat zdroj]

Mořská hvězdice regenerující své končetiny

Kromě obecného označení hojivého procesu je tento výraz používán pro specifické metody hojení umožňující, aby znovu narostla ztracená končetina nebo se znovu propojila nervová vlákna, a podobně. Regenerace se vyskytuje u většiny, ne-li u všech obratlovců v embryonálním stádiu a u některých dospělých zvířat jako například mloků. Savci mají omezené regenerační schopnosti, ne tak působivé jako mloci. V typickém případě je tento typ regenerace nasazen po autotomii končetin.

Regenerace ztracené končetiny postupuje ve dvou krocích: nejprve se dospělé buňky dediferencují na kmenové buňky a poté se vyvinou v tkáně podobným způsobem jako při růstu embrya. Některá zvířata si v těle udržují skupiny nediferencovaných (kmenových) buněk, které se přesunují do míst potřebujících hojení.

Patologická regenerace[editovat | editovat zdroj]

Rostlina zaceluje rány způsobené odejmutím orgánů a poraněním tzv. patologickou regenerací, při níž se tvoří hojivé (závalové) pletivo neboli kalus.

Regenerace u člověka[editovat | editovat zdroj]

Lidská žebra se mohou regenerovat, pokud zůstala v pořádku perichondriální membrána, která je obaluje. Ve vědecké literatuře byl zaznamenán případ, kdy po odstranění části žebra během 1-2 měsíců dorostlo 8 cm kostní tkáně a 1 cm chrupavky.[2][3] Proto se používají jako zdroj kostí v rekonstrukční chirurgii.[4][5] Příkladem schopnosti regenerovat lidskou tkáň jsou také špičky prstů[6] a ušní bubínek.[7]

V literatuře[editovat | editovat zdroj]

Ve fantasy, sci-fi a horroru se často vyskytuje rozšířená regenerace lidí nebo lidem podobných tvorů. Tato regenerace často umožňuje úplné zahojení libovolných zranění (pokud je zraněný přežije) a bývá velmi rychlá, často probíhá přímo „před očima“.

  • Upíři a vlkodlaci mají tuto schopnost díky své přirozené magii.
  • Regenerací se projevuje nesmrtelnost nesmrtelných z Highlandera.
  • V komiksu i filmech X-Men jsou mutanti, kteří mají takovou schopnost – například Wolverine. Ve fantasy či sci-fi se pro nadlidskou regenerační schopnost vžil, právě podle Wolverina, název "regenerativní faktor" (regenerative healing factor).
  • V mnoha sci-fi se vyskytují zařízení schopné „regenerovat“ člověka, tedy vyvolat u něj rozšířenou regeneraci. V seriálu Stargate se nazývá sarkofág a je schopné uzdravit člověka i pokud je už klinicky mrtvý.

Zvláštní druhy regenerace[editovat | editovat zdroj]

  • Morfalaxe je regenerace tkáně různých organismů v důsledku ztráty nebo odumření stávající tkáně, například u nezmara
  • Epimorfóza je regenerace části organismu růstem tkáně na řezném povrchu, vyznačuje se velkou buněčnou diferenciací

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797. 
  2. LYTAL, Cristy. Rib regeneration studied in mammals. USC News [online]. University of Southern California, 2014-09-15 [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-13. 
  3. SROUR, Marissa K; FOGEL, Jennifer L; YAMAGUCHI, Kent T. Natural Large-Scale Regeneration of Rib Cartilage in a Mouse Model. Journal of Bone and Mineral Research. 2015-02-01, roč. 30, čís. 2, s. 297–308. Dostupné online [cit. 2016-10-07]. ISSN 1523-4681. DOI 10.1002/jbmr.2326. (anglicky) 
  4. Rib used to reconstruct jaw at Packard Children’s. News Center [online]. Stanford Medicine, 2010-11-22 [cit. 2016-10-07]. Dostupné online. 
  5. ABDEL-HALEEM, Alaa Kamel; NOUBY, Radwan; TAGHIAN, Mohammed. The use of the rib grafts in head and neck reconstruction. Egyptian Journal of Ear, Nose, Throat and Allied Sciences. 2011-07-01, roč. 12, čís. 2, s. 89–98. Dostupné online [cit. 2016-10-07]. DOI 10.1016/j.ejenta.2011.08.004. 
  6. YONG, Ed. How nails regenerate lost fingertips. Nature. Dostupné online [cit. 2016-10-07]. DOI 10.1038/nature.2013.13192. 
  7. GLADSTONE, H. B.; JACKLER, R. K.; VARAV, K. Tympanic membrane wound healing. An overview. Otolaryngologic Clinics of North America. 1995-10-01, roč. 28, čís. 5, s. 913–932. PMID: 8559580. Dostupné online [cit. 2016-10-07]. ISSN 0030-6665. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]