Megakaryocyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Megakaryocyty v kostní dřeni (na obrázku dva růžové objekty uprostřed)

Megakaryocyt je velká buňka, z níž vznikají krevní destičky. Vzniká z hematopoetické kmenové buňky a dosahuje velikosti 40–150 mikrometrů.[1] Jádra megakaryocytů mají laločnatý tvar a obsahují mnohokrát zmnoženou genomovou DNA (nejčastěji 16×).[2] Nejvíce megakaryocytů se nachází v kostní dřeni, ale jsou přítomny také v plicích a v menší míře i v jiných orgánech.[1]

Tvorba krevních destiček neprobíhá typickým způsobem, jako u zbytku krvetvorby, protože krevní destičky vlastně nejsou buňky. Megakaryocyt zřejmě tvoří cytoplazmatické výběžky zasahující přímo do dutiny krevních vlásečnic a destičky se z megakaryocytů pouze odlamují jako váčky cytoplazmy.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  2. MAZZI, Stefania; LORDIER, Larissa; DEBILI, Najet. Megakaryocyte and polyploidization. Experimental Hematology. 01 2018, roč. 57, s. 1–13. PMID: 29111429. Dostupné online [cit. 2020-07-13]. ISSN 1873-2399. DOI 10.1016/j.exphem.2017.10.001. PMID 29111429. 
  3. JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]