Encefalitida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Encefalitida čili zánět mozku je souhrnné označení pro zánětlivá onemocnění mozku, většinou infekční povahy. Projevuje se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, třes, poruchy hybnosti, poruchy paměti, poruchy chování, poruchy vědomí (delirium, somnolencekóma), halucinace či afázii. V některých případech nastává smrt.

Průběh onemocnění může být mírný, někdy zcela asymptomatický. Příčinou bývá nejčastěji bakteriální, virové nebo parazitické onemocnění (prvoci – mozková malárie aj.).

Zánět mozku je často doprovázen:

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Purulentní neboli hnisavé encefalitidy[editovat | editovat zdroj]

(stafylokoky, streptokoky)

Serózní, aseptické neboli nehnisavé encefalitidy[editovat | editovat zdroj]

Mírnější serózní encefalitidy
Závažné serózní encefalitidy
Atypické encefalitidy

Diagnóza, léčba a prognóza[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Základním krokem ke správné diagnóze je především pečlivý rozbor likvoru včetně mikroskopického, sérologického vyšetření a vyšetření řetězové polymerázové reakce. Následuje využití elektroencefalografické a rentgenové techniky, CT a magnetická rezonance. Je rovněž doporučeno opakovat lumbální punkce a pravidelně ověřovat likvorové testy.

Analýza mozkomíšního moku obvykle vykazuje přítomnost pleiocytózy (mononukleární, v časném stadiu i polynukleární), zvýšený obsah bílkoviny, běžnou nebo mírně sníženou hladinu glukózy (TBC, mykózy, bakteriózy, amébové encefalitis).

Léčba[editovat | editovat zdroj]

  • symptomatická péče (antipyretika, antikonvulziva atd.), případně JIP;
  • za přítomnosti mozkového otoku – antiedematózní terapie;
  • herpetické a nevirové encefalitis – specifické léčebné postupy.

Prognóza a trvalé následky[editovat | editovat zdroj]

Mírnější encefalitidy, mezi něž umisťujeme mj. klíšťovou meningoencefalitidu, většinou nezanechávají očividná rezidua, ačkoliv mohou zapříčinit neurastenické obtíže se spánkem, soustředěním nebo pohybovou koordinací. V ojedinělých případech mohou být i letální. Chronické, progresivní, herpetické či jiné akutní formy encefalitis (rubeola, spalničky) občas vyúsťují v rozličná neurodegenerativní onemocnění (nejčastěji demenci) a poruchy hybnosti (např. paréza, paralýza či chorea).

subakutní sklerotizující panecefalitida (SSPE)
subakutní zarděnková panencefalitida
  • klinickým obrazem se podobá SSPE
progresivní multifokální leukonecefalopatie
  • etiologie: virus CJ (latentní výskyt u většiny populace)
  • odumírání bílé hmoty mozkové, demyelinizace
  • postihuje imunodeficientní jedince (AIDS aj.)
  • vzácné, prognóza je obvykle nepříznivá
  • demence, poruchy zraku, motoriky, poruchy osobnosti
  • úmrtí do 3 až 6 měsíců
AIDS demence komplex
  • etiologie: poškození bílé hmoty mozkové, subkortikální atrofie, HIV infekce mikroglií, makrofagických a mononukleárních element. Při některých příležitostech nazýván jako HIV encefalopatie či HIV neurokognitivní porucha
  • postihuje 5–20 % AIDS pacientů; prodromální příznaky se občas projevují iritabilně-manickými poruchami nálady
  • poruchy motoriky, pozornosti, bradyfrenie, demence, poruchy chování, extrapyramidové příznaky, parézy, křeče, inkontinence, psychózy
  • smrtelné, úmrtí do jednoho roku až dvou let

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.